Ladislav Novák vydal za svého života oficiálně pouze malou část svého rozsáhlého díla. Tyto dva svazky poprvé přináší autorovo literární dílo v relativní úplnosti. První svazek pokrývá léta 1941 až 1963.
Hippolyt Soběslav Pinkas patřil k malířům, kteří dokázali sledovat aktuální umělecké tendence (realismus), a přestože je dnes známější jeho vnuk Jiří Voskovec, náleží mu díky malířské tvorbě i posilování česko-francouzských vztahů.
Kniha představuje světově proslulá fotografická díla české avantgardy 20. let minulého století v kontrastu s tvorbou nejoriginálnějších současných českých a v Česku žijících slovenských autorů z konce minulého století.
Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně mapuje tendence, které k ustavení domácí varianty komiksové tvorby vedly.
V pořadí pátý díl ediční řady o historii galerie se zabývá obdobím let 1906-1911. Kniha vyšla při příležitosti 110 let od založení II. Topičova salonu.
Zdenek Rykr je dnes řazen k nejoriginálnějším umělcům první poloviny 20. století v Čechách. Velká škála Rykrovy kreativity ukazuje na neuvěřitelnou tvůrčí energii umělce, který neustrnul a vždy hledal nové výzvy.
U příležitosti 90. výročí narození Libora Fáry připomíná výstava v Museu Kampa tvorbu výrazného umělce, který zasáhl do mnoha médií a žánrů: malířství, kresby, koláže, scénografie, typografie, knižní tvorby.
Kniha si klade za cíl přehledně pojednat a k dalšímu použití nabídnout rozličné koncepty i přístupy, jimiž lze komiksové texty novými způsoby číst a interpretovat, zkoumat i analyzovat.
Strhující životní příběh vynikající sochařky Mary Duras (1898–1982) se odehrál na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, které významně ovlivnily její soukromý i umělecký život.
Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu.
Reprezentativní monografie významného
českého malíře a skláře Vladimíra
Kopeckého. Kniha vyšla u příležitosti rozsáhlé
retrospektivní výstavy Bouře a klid v Museu
Kampa /2014/. Kniha získala 2. místo v soutěži
Nejkrásnější kniha roku 2014.
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno.
Publikace vychází jako doprovodný katalog k retrospektivní výstavě avantgardního umělce Avděje Ter-Oganjana V prdeli (aneb „Muzeum ruského futuristy“), která se uskutečnila v roce 2013 v pražské galerii tranzitdisplay.
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800.
Vztah mezi dvěma slavnými malíři, Gauguinem a van Goghem, byl více než bouřlivý a jeho konec je zahalen rouškou tajemství. Co se vlastně stalo té osudné noci, kdy Vincent van Gogh přišel o ucho?
Kniha Vnitřní okruh v současné české fotografii, představuje výraznou část naší současné fotografické tvorby s tématy a motivy autorské sebereflexe, introspekce, intimity, rodiny, nejbližších lidí a věcí.
Vzpomínky, které malíř a grafik Karel Valter věnoval době svého dětství a mládí napsal v roce 1974. Jeho osobité vyprávění je doplněno nejen dokumentárními snímky z rodinných archivů, ale i řadou autorských fotografií, kreseb, grafik a obrazů.
