Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí.
Milý čtenáři, četbou následujících stránek se zúčastníš jedinečného a mimořádného dobrodružství: já, Jean-Jacques Rousseau, nepochopený hudebník, cestovatel filozof, pronásledovaný spisovatel, se ti odhalím. Úplně do naha!
„Jak se stal z člověka staršího člověk moderní? Co ho činí moderním?“ Tak se ptá Masaryk ve svém filozofickém díle, v němž uvažuje o duchovní krizi člověka v sekularizovaném světě.
Sborník textů, který držíte v ruce, zachycuje pomyslný šepot, jenž už několik staletí šveholí mezi východními tradicemi buddhismu a naslouchajícími českými adresáty.
Druhý svazek Základů marxismu nás v dalším výběru z Marxova a Engelsova politického, filozofického a ekonomického díla zavádí hlouběji do studia vědeckého socialismu a kritiky naší současné, kapitalistické společnosti.
Knížka husitského biskupa Filipa Štojdla (jde o druhé, rozšířené a opravené vydání) představuje mozaiku drobných svědectví o naději, které se člověk může držet navzdory pádům...
Tato kniha spojuje dvě studie k tématu politické teologie. Kniha je určena všem zájemcům o vztah mezi náboženstvím a politikou, zejména z řad studentů společenských věd, historie a teologie.
Příběh popisuje známou hostinu z Platonova dialogu Symposion, kde je přítomno mnoho známých athénských osobností a šibalský Sokrates, který jim položí hlubokou otázku: co je to láska?
Ánanda Kéntiš Muthú Kumárasvámí byl světoznámý indolog, znalec orientálního umění, historik světových náboženství a metafyzik.Ve své pozdní knize se Kumárasvámí zabývá chápáním protikladnosti pomíjivého světského času a nepomíjivé božské věčnosti.
Studenti a kolegové Miroslava Petříčka vydali u příležitosti jeho životního jubilea počet z vlastního myšlení a bádání, které se po jeho vzoru pouští do této riskantní oblasti.
Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený.
Korespondence s významným religionistou, filosofem Gerhardem (Gershomem) Scholemem začíná v době, kdy Hannah Arendtová zápasí ve francouzském exilu o holou existenci.
Plotin, filosof alexandrijského vzdělání, který působil v letech 244–269 jako učitel v Římě, byl nejen zakladatelem novoplatonské školy, ale zároveň podstatně ovlivnil raně křesťanské autory.
Pracovní analýza (1969) představuje jednu z nejrozsáhlejších teoretických prací Egona Bondyho a je vůbec nejrozsáhlejší prací, v níž se Bondy věnuje analýze tehdejšího politického systému.