V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.
O smrti a umírání je jednou z nejslavnějších psychologických studií konce 20. století, jíž bylo odtabuizováno téma smrti. Jde o autorčinu „vlajkovou loď“, v níž se snaží přinést informace, na základě kterých lze zkvalitnit péči o terminálně nemocné.
Se skrytou realitou se člověk setkává dennodenně. Poznání jejich tajemství pomáhá člověku nejen
získat zkušenosti, jak v tomto světě existovat, ale udělat další krok k tomu, jak více poznat sebe
samého.
Ranou, kterou ve své osmé beletristické knize psychoterapeut I. D. Yalom otevírá, a která každého z nás po celý život provází, je vědomí vlastní smrtelnosti.
Snové obrazy a události odedávna podněcovaly lidskou tvořivost. Do Hnízd snění jsou vloženy úvahy o básnickém umění, o dechu a čáře, obrazech a nalezených objektech, instalacích i akcích.
Trpíte-li obavami, strachem nebo úzkostí, znáte opičí mentalitu až příliš důvěrně. Snažíte se vyhýbat tomu, čeho se bojíte, hrát na jistotu a přehánět to se zodpovědností a dokonalostí.
Kniha Umění brát život s lehkostí je inspirací k prožití života s lehkostí. Marie Luise Ritterová v ní velmi osobním a nemilosrdně upřímným stylem vypráví příběhy o tom, jak zachovat klid ve stresujících situacích.
Tato kniha má několik výkladových či dějových linií, v nichž se pokouší zodpovědět následující otázky: Co by bylo, kdyby místo smrti panovala nesmrtelnost? Lze obnovit společenství mrtvých a živých, jaké udržovaly tradiční společnosti?