Kniha je nejen cenným svědectvím o proměně našeho hlavního města, ale také návodem, jak číst fotografie takovým způsobem, abychom slyšeli poutavé příběhy, jež nám vyprávějí.
Paměťová studia posledních desetiletí se zabývají kulturní pamětí a charakterizují privátní vzpomínky i oficiální prezentace událostí jako kulturní a sociální konstrukt, jako nepřetržitý proces vybavování si a reinterpretace transferu vzpomínek.
Tentokrát nás spisovatel Otomar Dvořák seznámí se starobylým „krajem bechyňským“, jenž kdysi sahal od rakouských a moravských hranic až k pohoří Brdy a k Vltavě nad Prahou.
Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky.
Kniha Dějiny Liberce představuje severočeské město, které se od 16. století, kdy získalo městský znak a začali v něm působit první soukeníci, zvolna rozvíjelo jako město poddanské.
Ponořme se spolu s autorem Petrem Juřákem, historikem Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, do poutavého vyprávění o horách a jejich obyvatelích, o zajímavé historii, pověstech a legendách.
Druhé setkání s čerty, hejkaly, hastrmany, čarodějnicemi a dalšími strašidelnými a záhadnými bytostmi z Polenska navazuje na knihu Sto a jedna pověst z Polné a okolí.
Pevnou součástí tisíciletého vývoje české metropole je rovněž formování pražských zahrad a parků – palácových, hradních, klášterních, soukromých i veřejných.
