Otevírací doba či omezení počtu návštěvníků? To nás na našich výletech až tolik netrápí. Možná právě „doba covidová“ nás přivede do míst, která by za normálních okolností unikala naší pozornosti.
Evropa je kontinent protkaný spoustou turistických tras a treků, díky nimž můžeme prozkoumat její nejmalebnější zákoutí a širokou paletu typů krajiny, jimiž oplývá.
Švýcarsko jako turistickou destinaci si tradičně spojujeme především s horami. V jejich náruči, vlídné a ochranné, někdy trochu rozmarné a občas i tvrdé však žijí své osudy rovněž města se svými stavbami, uměleckými díly..
Po poslední územní reformě, která platí od začátku roku 2016, vznikl spojením dvou dříve samostatných regionů nový rozlehlý region Burgundsko-Franche-Comté.
Zajeďte si na čaj o páté s turistickým průvodcem Rough Guide.
Nespoutaná krása, podivné festivaly, středověká trhová města, okázalá architektura: do Anglie proudí davy lidí z celého světa obdivovat vše nové i dávno minulé, co tato země nabízí.
Atlas ztracených měst přibližuje skutečné osudy více než čtyřiceti sídel, z nichž se vytratil život. Ať už bylo příčinou lidské šílenství, přírodní katastrofy, dějinné zvraty či hospodářský úpadek, všechna tato místa vyvolávají otázky.
Ostrov jménem Irsko je pro nezasvěcené diplomatickým minovým polem. Tato publikace vám pomůže šarmantním Irům porozumět. Zábavnou formou seznamuje s jejich životním stylem, hodnotami a tradicemi.
Krušné hory, jejichž nejvyšší vrchol Klínovec se tyčí do výšky 1244 m n. m., se táhnou v délce sto třiceti kilometrů a nabízejí celou řadu pozoruhodných tradičních i turisticky dosud neobjevených míst.
Podrobná mapa v měřítku 1 : 50 000 (1 cm = 500 metrů) zobrazuje
vedle základního obsahu (všechna sídla a jejich části, železnice,
silnice, hlavní cesty, vrstevnice po 10 m, výškové kóty atd.) ...
Poutní, turistický a čtenářský bedekr inspirovalo vyprávění básníka a kněze Jakuba Demla (1878–1961) Pout na Svatou Horu (1946) o tom, jak putoval s nakladateli Josefem Florianem a Antonínem Ludvíkem Střížem v adventu roku 1909...
Nekonečné střetávání moře s pevninou vytváří spolu s chvějícím se světlem oceánu pestrou směs neopakovatelných dojmů. Z tohoto kaleidoskopu nálad čerpá bretaňská krajina svou nevyčerpatelnou sílu.
Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří budeme pokračovat směrem na východ. Uvidíme, že tato část Krušných hor je o poznání „jinačejší“ než Vejprtsko, Měděnec a okolí, Výsluní a třeba Křimovsko.
Vydejme se spolu s Alešem Česalem do nejzápadnějšího koutu naší vlasti, na Chebsko a Ašsko. Krajinou, kterou formovala řeka Ohře. Do země s pečetí podzemního ohně a léčivých pramenů. Do krajiny plné středověkých památek i přírodních krás.