Kniha představuje první kompletní vydání jedinečného zdroje k poznání osobnosti Antonína Dvořáka, a sice korespondence, kterou o Dvořákovi vedl jeho věrný pomocník za amerického pobytu, vynikající violista Josef Jan Kovařík s Dvořákovým životopiscem.
Kniha obsahující pětapadesát životních příběhů osobností českého stavitelství se snaží ukázat, kdo jsou hlavní historičtí strůjci podoby tohoto odvětví v současnosti, dobu, v níž žili a situace, se kterými se museli vyrovnávat.
Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně mapuje tendence, které k ustavení domácí varianty komiksové tvorby vedly.
Druhý díl trilogie Rytmus, tvorba, divadlo pojednává o rytmologické problematice z hlediska symboloniky, discipliny věnované studiu reflexe rytmu a z rytmu odvozených kvalit v lidské aktivitě.
Zdenek Rykr je dnes řazen k nejoriginálnějším umělcům první poloviny 20. století v Čechách. Velká škála Rykrovy kreativity ukazuje na neuvěřitelnou tvůrčí energii umělce, který neustrnul a vždy hledal nové výzvy.
Hloubavá a pečlivě vypracovaná biografie nahlíží pod pokličku Springsteenova mýtu. Marc Dolan sleduje dráhu Bruce Springsteena od jeho nelehkých začátků až po dnešní dobu.
Kniha Petra Vorlíka
sleduje na příkladech více než stovky
proslulých i méně známých staveb nebo
utopických projektů příběh skromného
českého mrakodrapu.
Bývalí členové legendárních Doors se na stará kolena rozhádali. A to tak, že roztržku mezi nimi musel řešit soud. Samozřejmě, že šlo o peníze, ale nejen o ně, významnou roli v jejich sporu hrály zejména práva na používání jména původního jména kapely
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Tato kniha vychází z autorova přednáškového cyklu pořádaného na Warburg Institute v Londýně a zabývá se proměnami platónského pojmu „idea“ od antického umění až po Michelangela a Dürera.
Monografie české historičky umění Jitky Šosové seznamuje čtenáře s u nás dosud takřka neznámým životem a dílem Jaroslava Serpana, jednoho z významných evropských intelektuálů 20. století.
Publikace mapující dění v Divadle (Husa) na provázku od jeho vzniku coby profesionálního souboru až do konce roku 1989, kdy se divadlo přestěhovalo do vlastních prostor a začalo psát úplně novou kapitolu.
U příležitosti 90. výročí narození Libora Fáry připomíná výstava v Museu Kampa tvorbu výrazného umělce, který zasáhl do mnoha médií a žánrů: malířství, kresby, koláže, scénografie, typografie, knižní tvorby.
