Když se Mia ve svých osmatřiceti letech ocitne na prahu vyhoření, dá výpověď v práci a odjede do Japonska za svou spřízněnou duší Sei Šónagon, dvorní dámou a básnířkou, která žila před tisíci lety.
Dobrodružství mladé ženy, jež léčí divoká zvířata ve všech koutech světa
Víte, co dělat, když se na vás řítí rozzuřená samice nosorožce? Jak moc si je na rentgenu podobná lidská ruka s šimpanzí? A čeho se nejvíc bojí sloni?
Tato kniha vznikala pět let, v bolestech a stíhána nepřízní osudu. Ale nakonec je tady! Na Vojtěcha Lindaura (1957–2018) v ní vzpomínají rodinní příslušníci, přátelé z dětství a mládí, kolegové z hudebních časopisů i dalších projektů, ...
Anne Franková se narodila v Německu do milující rodiny. Ale když vypukla druhá světová válka, musela se i s rodinou skrývat v Amsterdamu v tajném přístavku. Tady si vedla svůj slavný deník, psala o své víře v dobrotu lidí a naději v mír.
Arthur Conan Doyle vyšetřuje šokující vraždu. V procesu podobném české hilsneriádě byl v roce 1908 v Glasgow za brutální vraždu staré ženy neprávem odsouzen k smrti německý Žid Oscar Slater (později byl rozsudek zmírněn na doživotí).
Cesta Evy Erbenové byla zpočátku umetená, pak plná výmolů, několikrát stála na kraji propasti, měla štěstí, pokaždé se našel někdo, kdo jí podal pomocnou ruku, ale především musela ona sama chtít, znovu se nadechnout a jít dál.
Kniha je symbolickým poděkováním autorům, kteří se v naději, že jejich záznamy mohou posloužit nejen rodinným příslušníkům, ale i dalším čtenářům, pustili v polovině 90. let do sepisování vzpomínek na své dětství ve Vídni.
Millie Werberová před svými blízkými celý život tajila, co prožila za druhé světové války, jaké prodělala utrpení i jak v těch nejtemnějších dnech našla svou lásku.
Publikace je historickou studií o největším koncentračním táboře na území Rakouska, který byl také jedním z nejkrutějších a nejobávanějších táborů v době třetí říše.
První český životopis legendárního německého stíhače, jemuž je připisováno 17 sestřelů za jediný den
Slavný stíhač německé Luftwaffe Hans-Joachim Marseille (1919–1942) rozhodně nesplňoval ideál árijského hrdiny.
