Nejprodávanější knihy v roce 2025
historické stavby, hrady

Po úspěchu prvního dílu knižní průvodce Poutní místa Česka pokračuje! Druhý ze tří plánovaných svazků představuje 50 lokalit z dalších čtyř krajů naší vlasti.

Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.

První ze tří svazků knižního průvodce Poutní místa Česka představuje celkem 50 poutních míst ze šesti krajů ČR, jejich zakladatelské legendy, historii i současnost, s fotografiemi exteriérů i interiérů.

Devatenácté století po sobě zanechalo řadu skutečných technologických divů, které ještě dnes překvapují tím, jak skvěle vypadají a jak poctivě byly zhotoveny. Mnohé z nich stále fungují více než sto let od chvíle, kdy je lidský um probudil k životu

Kdo navštíví kraj mezi vrcholy Ralska a Bezdězů, marně bude pátrat po vesnicích, které tu stávaly. Není divu. Od poloviny 20. století se celá oblast stala součástí vojenského újezdu a její osídlení takřka úplně zmizelo.

Pátá část přehledu panských sídel v Čechách zahrnuje okolo sto třiceti objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako Východní Čechy. Heber popisuje sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná.

Dějiny kláštera cisterciáků v severočeském Oseku se začaly psát před více než osmi sty lety. Zvláštní pozornost je věnována ikonografii obrazů a soch zdobících prostory kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Barokní klášter ve Svatém Janu pod Skalou usazený v hluboce zaříznutém údolí pod mohutnými skalami – to je scenérie, jež nemá v Čechách obdoby. Pohledy z okolních vyhlídek na vesničku s významnou národní kulturní památkou znají statisíce návštěvníků.

Čtvrtá část přehledu panských sídel v Čechách přináší na sto padesát objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako střední Čechy

Další díl proslulého a sběratelsky ceněného sedmisvazkového díla o českých hradech je věnován jižním Čechám.