Kniha „Bob Krčil: Žít, jako by šlo o život“ nám přibližuje jedinečnou uměleckou osobnost 70. a 80. let, jejíž přínos české kultuře dodnes není plně doceněn.
Langhans: jedno jméno, jedno místo. Kronika domu v centru Prahy.
150 let kulturní historie na pozadí dějinných zvratů.
400 vybraných portrétů osobností, které zrcadlí paměť a sílu této země.
Pátá publikace z ediční řady Seidelova Šumava vychází v roce dvoustého výročí Josefovy věže, nejstarší kamenné rozhledny v Čechách, a stého výročí Tereziiny chaty na vrcholu majestátní Kleti.
Životopisná kniha Josef Koudelka: Next se zabývá životní cestou i pozoruhodnou šíří fotografických zájmů Josefa Koudelky (*1938), dnes jednoho z nejuznávanějších světových fotografů.
Publikace k retrospektivní výstavě české fotografky Libuše Jarcovjákové v Národní galerii v Praze (26.9.2024 – 30.3.2025) představuje stěžejní okruhy padesáti let její fotografické tvorby.
Fotografie nejnovějšího souboru Josefa Koudelky vznikaly dlouho, jak je ostatně pro autora typické. Pořídil je v letech 1991 až 2017 na více než dvou stovkách archeologických míst v oblasti Středozemí.
Jindřich Štreit patří už dlouho k nejvýznamnějším osobnostem české fotografie. Ač vytvořil mnoho silných fotografických cyklů z různých částí světa, jeho zásadním dílem zůstává soubor fotografií československého venkova v 70. a 80. letech 20.století.
Kniha Jak se starým domem a jak ne není klasická příručka, ale jde o syntézu praktických rad, odborných poznatků a nezastupitelných zkušeností. Připomíná, že k architektuře minulosti se má přistupovat s respektem k materiálové podstatě.
Urbex, to je průzkum opuštěných a zchátralých objektů. Nejde
o veřejně přístupná místa, ale naopak o objekty, do kterých se
člověk běžně nepodívá. Napospas ničemu zanechané vily plné
věcí a jídla dávno zemřelých obyvatel.
Stěžejním tématem publikace je vidění a vnímání světa a limity, kterými je naše vnímání omezeno. Nakolik musíme vědět, co vidíme, abychom to skutečně viděli? Nakolik si musíme viděné domýšlet a nakolik si můžeme být jisti tím, co vidíme a co víme.
Pro knihu jsem nakonec vybral 105 černobílých fotografií z devadesátých let, kdy jsem se, jako celý národ, radoval z nabyté svobody, která kromě mnohých radostí, přinesla ze „západu“ i neuvěřitelný sexuální boom.
Publikace byla vydána u příležitosti výstavy v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze k autorovým osmdesátým narozeninám a představuje průřez jeho celoživotní tvorbou.
Problém reprodukce či reprodukovatelnosti je kanonickým motivem úvah o fotografii a ztělesněním její hraniční povahy. Mezi nejvýznamnější příspěvky k této diskusi patří teoreticko-kurátorská koncepce „imaginárního muzea“ Andrého Malrauxe.
Kniha představuje soubor fotografií (dosud z velké části nezveřejněných), které Jan Ságl pořídil během spolupráce se skupinami The Primitives Group a The Plastic People of the Universe koncem šedesátých a v první polovině sedmdesátých let.
Unikátní knižní projekt, kombinující fotografické obrazy výtvarnice a básnířky Petry Růžičkové s funerálně-mysteriózní tematikou s básnickými texty, inspirovanými danými fotografiemi, českých básníků: Jany Štroblové, Vladimíra Křivánka a Jana Suka.
