Všichni dobře víme, jak je důležité udržovat své tělo v dobré kondici a ve zdraví. Do ale naše duševní zdraví? Philippa Perry ve své knize zúročuje zkušenosti ze své psychoterapeutické praxe, v níž nachází důležité impulzy pro drobné změny .
Hry pro jednotlivce i dva a více hráčů, které si můžete zahrát na oslavě, se spolužáky ve škole či s partou kamarádů venku nebo se kterými se zabavíte třeba při dlouhých cestách.
Novodobá hrdinka svého příběhu provází z nemoci do moci. Juliet Navrátilová na sebe upozornila svou první knihou Myslet srdcem, která se stala bestsellerem. Už tam zaujala otevřeností, s jakou sdílí své vlastní krize i vize.
V dnešním světě se spousta lidí cítí zahlceně, unaveně a nešťastně. Nechávají se totiž pohltit svými myšlenkami a emocemi, žijí v roli oběti a hledají štěstí někde „tam venku“.
Ne všechny cesty vedou do Říma. Každá z nich ale vede přesně tam, kam má. A o tom je má kniha. Má pohladit, poradit, ujistit, že to, co nestihneme dnes a co se nepovedlo včera, můžeme zítra klidně dovést k dokonalosti. A když ne?
Často si myslíme, že ti druzí a vnější podmínky definují naše naděje na dosažení životního úspěchu a pocitu naplnění. Ve skutečnosti se náš největší nepřítel skrývá uvnitř nás: naše ego. Na počátku naší dráhy nás brzdí v učení a rozvíjení talentu.
Dříve či později vám realita nějakou facku uštědří. Nečekaně přijde nějaká ztráta, nemoc, zrada či jiné neštěstí a otřese vaším životem v základech. V takové chvíli je dobré mít po ruce tuto knihu.
To, co kdysi začalo jako velká láska, je dnes pro hlavní hrdinku – ženu po čtyřicítce – jednou velkou prázdnotou. V naději, že znovu pocítí blízkost, která ji s manželem kdysi spojovala, rezervuje pro oba víkend na osamělé chatě v horách.
Stále nestíháte, a ať děláte, co děláte, nikdy nepřijdete včas? Váš seznam úkolů se rychle zaplňuje, ale že byste je stíhali i řešit, o tom se mluvit nedá?
Dobře komunikovat znamená dobře pečovat. Kniha představuje základy komunikace při péči o pacienty, ale zaměřuje se zejména na osoby s demencí. Důležité je, aby se člověk s demencí cítil respektovaný a oceňovaný (hovoří se o tzv. validaci).
Ryze autentický příběh opřený o autorovy desetileté zkušenosti s depresivním onemocněním. Kniha je určena především lidem, kteří sami čelí depresivním stavům.
Neustále se snažíme všem zavděčit a příliš se spoléháme na očekávání druhých, kteří mají mnohem více názorů než představu o tom, jací skutečně jsme. Ale víme to skutečně my sami?
