Novinářka Barbora Postránecká a fotografka Jana Plavec zachytily příběhy těch, kterým osud nadělil těžký začátek života. Jaké to je vyrůstat v dětském domově?
Kreminna, zákopy ukrajinských vojsk, polovina března 2023. Je jasná noc, ale v zákopu panuje temnota, prostor osvětluje jen třepotavý plamen svíčky. Je dvacet minut do půlnoci.
Tři generace žen Jana Wericha: manželka Zdenka, dcera Jana a vnučka Zdenka, řečená Fanča. Tři chytré, schopné a vtipné souputnice byly pro Wericha tím nejcennějším, co na světě měl - vedle jeho publika.
Toto je příběh Davida Placzka, nejstaršího syna židovských idealistických průkopníků v Palestině — německé matky a českého otce. David zde bohatým a jedinečným jazykem popisuje, jaký byl jeho každodenní život a jak přežil holokaust daleko od vlasti.
V červnu 1941 žije Ella společně s rodinou ve varšavském ghettu, v němž právě vrcholí epidemie tyfu. Němečtí okupanti vězní tisíce lidí v přeplněných domech a těla mrtvých se hromadí na ulicích.
Hrdinství, s nímž Irena Sendlerová za války zachránila tisícovky židovských dětí, je čas od času zmiňováno v některých knihách, věnujících se ženským "rebelkám". Ale není jedna stránka pro tak výjimečný příběh málo? Je!
Tato kniha vznikala pět let, v bolestech a stíhána nepřízní osudu. Ale nakonec je tady! Na Vojtěcha Lindaura (1957–2018) v ní vzpomínají rodinní příslušníci, přátelé z dětství a mládí, kolegové z hudebních časopisů i dalších projektů, ...
Tato kniha je první zahraniční biografií, která dokumentuje nevšední vzestup, pád a rehabilitaci muže, který byl prohlášen za „největšího běžce všech dob".
Louis de Wohl ve fiktivním příběhu, jak Ignác změní život tomu, kdo ho zranil, populárním způsobem pro mládež i dospělé představuje Ignácův Vlastní životopis.
Anne Franková se narodila v Německu do milující rodiny. Ale když vypukla druhá světová válka, musela se i s rodinou skrývat v Amsterdamu v tajném přístavku. Tady si vedla svůj slavný deník, psala o své víře v dobrotu lidí a naději v mír.
Arthur Conan Doyle vyšetřuje šokující vraždu. V procesu podobném české hilsneriádě byl v roce 1908 v Glasgow za brutální vraždu staré ženy neprávem odsouzen k smrti německý Žid Oscar Slater (později byl rozsudek zmírněn na doživotí).