Katalog k výstavě "Unikáty Svatovítského pokladu/Rozhovor se smrtí/Bohuslav Hasištejnský – básník jagellonské doby", připravený mezioborovým týmem předních českých odborníků.
První novodobá publikace souhrnně se zabývající klasicismem ve výtvarném umění. Definuje ho jako pojem a vysvětluje jeho významy od antiky do 20. století.
Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.
Slovník má zájemci o výtvarné umění pomoci "číst" biblické náměty a porozumět jejich vývoji v dějinách umění. Do slovníku byla vedle osob a událostí Starého a Nového zákona zařazena ikonografická hesla související s biblickou výpovědí.
Kniha přibližuje historii, poetiku a prostřednictvím rozhovorů a vzpomínek také jednotlivé členy skupiny UB12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění (V. Boštík, J. John, St. Kolíbal, A. Šimotová a další).
Obrazy slavných osobností (olej na plátně) malíře, hudebníka a spisovatele Vlastimila Třešňáka. Doprovázejí texty jsou torza převzatá ze zahajovací řeči profesora Waltera Kirchnera, pronesené při vernisáži výstavy těchto obrazů.
Osobnost olomouckého malíře Antonína Martina Lublinského je dnes již definitivně spojena s počátky barokní výtvarné kultury na Moravě. Tato práce je pokusem o rekonstrukci životního příběhu umělce.
Alexander Brandejs byl mecenášem a přítelem předních českých umělců tzv. generace Národního divadla. Adolf Wiesner byl žákem V. Hynaise a jedním ze zakladatelů „Spolku výtvarných umělců Mánes“ a uměleckého měsíčníku české moderny „Volné směry“.
Zpřístupnění sochařského díla Otto Gutfreunda z období expresionismu, kubismu (1911-4 )a poválečného období ze sbírky Jana a Medy Mládkových v Museu Kampa.