Nejprodávanější knihy v roce 2025
společenské vědy

Michael Pillsbury odhaluje, jak Čína již několik desetiletí systematicky a cílevědomě pracuje na tom, aby dohnala, ba předstihla svého největšího rivala – Spojené státy americké.

Provokativní, kritická, kontroverzní – to jsou adjektiva v poslední době nejčastěji spojovaná s Camille Pagliovou, přední americkou kritičkou, jež je někdy vnímána jako nástupkyně Susan Sontagové.

Ideologie lidských práv se stala sekulárním náboženstvím naší doby. Má svá dogmata, své svaté, své mučedníky, své křížové výpravy a svou inkvizici. Ačkoli byla formulována s úmyslem zabránit tyranii a přinést svobodu, nakonec se sama stala svazující.

Kniha francouzského historika tvořící základ moderní historiografie a politologie.

Publikace nabízí komplexní pohled na problematiku evropské integrace.

Rozhovor se třinácti osobnostmi české vědy, kultury a politiky.

Srovnání dvou radikálních myslitelů současnosti, ruského postfašisty Alexandra Dugina a amerického postanarchisty Hakima Beye.

Jakub Szántó v knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel.

Roboti, drony a různý software se z laboratoří přesouvají do běžného života. Již dnes řeší automatizované systémy řadu úkolů lépe než lidé, ale také dělají z lidského hlediska nepředstavitelné chyby. Sebere nám umělá inteligence práci?

Autor mapuje historii války jako největšího paradoxu dějin, od pravěku až k robotickým válkám blízké budoucnosti.

Kniha Anny Beaty Háblové pojednává o obchodních centrech, jejich architektonickém vývoji, ale i o roli, jakou hrají v životě současné společnosti i v rámci urbanistické struktury města.

Nový pohled na původ lidstva ve světle mayského kalendáře.

Autor v historických souvislostech pojednává o tradičních hodnotových a duchovních aspektech lidského bytí v kontrastu se změnami, které přináší současná globalizačně konzumní civilizace.

Autorovo varování před nedávno nastoupeným směrem ve vývoji sítí vychází z pesimistické teze, podle níž jsou digitální technologie první technologií v dějinách, která v konečném výsledku zlikviduje více pracovních míst, než jich vytvoří.

Nositel Pulitzerovy ceny předkládá jedinečné dílo, v němž se zamýšlí nad tím, jak by mohly určité prvky tradičního fungování obohatit a zlepšit náš moderní život.

Respektovaný ekonom Tomáš Sedláček si s publicistou Romanem Chlupatým k debatě přizval amerického anarchistu Davida Graebera, jednoho z vůdců světového hnutí Occupy, ale též uznávaného antropologa.

Autor ve své práci vysvětluje, jak a proč vznikly obchodní značky, jak sloužily a slouží svým majitelům i zákazníkům, a jak se mění jejich užívání a fungování v globalizovaném světě. Svůj výklad doprovází konkrétními příklady.

Jedná se o dílo spolupracovníka Mircey Eliada věnované gnosi na Západě a prezentuje veškerá dualistická náboženství, jejichž historie hluboce ovlivnila Západ.

Krátká historie mýtu se zamýšlí nad mýty a sleduje jejich vývoj od dávnověku do dnešní doby. Co jsou to mýty? Jak vznikaly? A proč vůbec? Mají pro nás ještě nějaký význam? Ztratili jsme k nim vztah?