Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.
Petr Holman nepředkládá čítanku o Otokaru Březinovi, ale výpověď o existenci nebo neexistenci hodnot, tvarů a vlastností březinovského fenoménu v dnešním světě, respektive výpověď o dnešním světě.
V rámci šestisvazkového Díla básníka, prozaika, dramatika a překladatele Jana Kameníka (paní Ludmily Maceškové) (první dva svazky vydalo nakladatelství Triáda) vychází první svazek deníků a zápisků snů.
Kniha je výborem z nebásnických, tj. kritických, esejistických, vzpomínkových či anketních textů, psaných v letech 1968–2001 a zveřejňovaných zejména na stránkách časopisů.
Kniha básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) patří k nejdůležitějším novodobým českým literárním dílům psaným na deníkovém půdorysu.
Kniha popisuje životní osudy a literární činnost Oty Filipa (1930), ostravského rodáka, který byl v roce 1974 donucen státní mocí k vystěhování do SRN.
Příběh radikálního českého vlastence, bojovníka na barikádách, politického vězně, novináře a spisovatele je románovým portrétem člověka, který podlehl tlaku nepříznivých okolností a marně usiluje změnit svůj život.
Knížka Máchovské interpretace nově vykládá veršované a prozaické texty K. H. Máchy, které stojí tradičně ve stínu jeho klíčových děl, básnické skladby Máj a povídky Marinka. Výchozím bodem interpretace je vždy textologická problematika.
