Sbírku Osamělý argonaut napsal renomovaný autor Ondřej Fibich mezi lety 2011-2017. Vzdává v ní hold osobnostem, s nimiž se setkal a přivádí čtenáře i na důležitá místa svého života.
Poezie Josefa „Bobše“ Rösslera, podobně jako u dalších undergroundových básníků, odráží dobu, ve které vznikala, i komunitu, s níž byla spojená – její nálady, pocity a postoje. Je to poezie vzdoru, útěku a subverze.
Padlí je sbírka mnoha rovin, lze ji vnímat jako pohled do krajiny, lze ji pročítat s vědomím plynoucího času, nabízí střet s jazykem, kterým se modlí i klne.
„Básnická sbírka Pozdní sběr má dvě části, z nichž první část je o lásce a milování, a i když by se mohlo zdát, že básnířka při svém věku už nemá licenci psát milostné básně, rychle zjistíš, že je povolána na výsost, i s tou často sebeironickou ...
Pábení větru ve vlasech.
V očích veršů závěje.
Život žijeme v přesčasech.
Jsme básníci naděje.
Půvab poezie spočívá v tom, že čím míň je ukecaná, tím sdělnější bývá.
Ty nejlepší věci vycházejí jako autorova druhá sbírka. Zatímco ta první, Dobrou noc, odcházím (2020), jsou písňové texty, nový opus vznikl ve volném verši a na pomezí poezie a prózy.
Debutová básnická sbírka lékaře, horolezce a prozaika Tomáše Kozáka je rozmanitá a proměnlivá, a přece drží pevně pohromadě. Básně se plíží podél zdí, tančí v rytmu samby nebo mizí s údery ujíždějícího metra a nakonec zdolávají horské štíty.
