Vrásnění
Anotace
Od „přízemních básní“ sbírka roste až k vrcholům „Himálaje“, kde lapá po odpovědích a záchytných bodech. Cestou střídá verše tíživější i lehčí, hravější i strohé, časové i nečasové. Cyničtější pozorování se v nich prostupují s básnickými meditacemi nad tím, proč vlastně psát, když už všechno bylo napsáno – a jaký má lidské snažení vůbec smysl.