Dialogy s ozvěnou jsou debutovou sbírkou Jakuba Edena (*2000, Praha), který je kromě poezie známý i svou hudební tvorbou. Jeho básně jsou sérií dialogů mezi jedincem a společností, mezi křesťanskou láskou a egem.
Environmentální básničky pro kluky i holky, mámy a táty, pro paní učitelky, a vůbec všechny, kterým není jedno, jak se žije na naší planetě. A, B, C, D, E... S humorem, nadhledem a pokaždé jiným písmenem, co se line celou básničkou.
Po prvotině Oriola (2019) a druhotině Kraj noci (2022) přichází Zuzana Pavlová se svou třetí sbírkou básní. Píše v ní hravě, experimentálně, pobaveně i zábavně, ale taky deziluzivně, trochu melancholicky, krutě existenciálně.
Verše intenzivní i snové, z času a místa mezi spánkem a bděním, kde kaluže polykají stíny a dny se plazí jako šepot nemoci. Verše psané strachem. Hmoždíře drtí věty a otázky se kladou před stromy. S vírou, že melodie dokážou léčit.
Pro českou poezii je Karel Šebek legendou. Dnes to vypadá, jako by Šebek před svým zmizením v roce 1995 patřil k českému poetickému betlému a jeho dílo obíhalo jako štafetový kolík díky stovkám opisů, ale prakticky byl znám jen velice úzké skupince.
Výbor z celoživotní básnické tvorby literáta, výtvarníka a teologa Pavla Rejchrta, jehož rozsáhlé dílo se vyznačuje jak charakteristickou poetikou, tak i osobitou filosofickou dikcí, pro niž je příznačné křesťansky duchovní nazírání života a světa.
Jestli je ještě šance předat někomu planetu k záchraně, než ji se sebou lidstvo zničí, tak současné nejmladší generaci, ke které Olga Wawracz patří. Naděje v ještě jednu možnou cestu. Vše je ještě živé. I dny, kdy nelze vyjít z bytu.
„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková. A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky.
Kniha Joanny Oparek není poema ke čtení pro citlivé povahy; je to kniha pro čtenáře s pevnými nervy. Představuje sice svéráznou kroniku násilí, které páchají lidé na lidech na počátku 21. století, v tomto případě ale nejde čistě jenom o toto téma.
Čínští básníci se ve 20. století obrátili zády ke klasickým vzorům a hledali inspiraci u evropské a americké avantgardy. Aj Čching (1910–1996) patří ke druhé generaci čínských modernistů.
Mexické zpěvy přinášejí český překlad písní a básní v rozličných žánrech, které se uchovaly v unikátním rukopisném svazku z druhé půle 16. století, který dnes patří k největším pokladům Mexické národní knihovny.
Textová imaginace prahů (iluzivně prostoupena básnickým otiskem Mallarméa) je vyjádřena texty o dvaceti řádcích s téměř přesným ustavením řádku samého: ideální součet písmen a mezer je 52 ...
Debutová básnická sbírka Františka Formánka zaujme svou epičností a rytmikou. Formánek se vrací do světa dětských her a do dob dospívání; všímá si překvapivých detailů, špíny a drsnosti, popisuje nevybíravé chování k hospodářským zvířatům, ...
Klíč ke sbírce se nachází v „lesních básních“, inspirovaných rytmem sadby stromů. Sám autor napovídá: „Jistý čas jsem býval lesním dělníkem a paní les byla mojí milou. Dubnová rána se zakarpatskými dříči byla nezapomenutelná.
Jiří Hůla byl české kulturní veřejnosti znám především jako břitký výtvarný kritik a duchovní otec Archivu výtvarného umění, který nyní hostí Centrum současného umění Dox.