Byla to válka, kterou nezačal, ve jménu Císařství, které nenávidí, a proti nepříteli, kterému nerozumí. Jedni na něj vzpomínají jako na hrdinu: muže, který spálil nebe a vyhubil krvelačné Cielcin.
Komanda Omega byla zrazena. Elitním vojákům, zodpovídajícím se pouze císaři, bylo nařízeno vrátit se domů. Jejich zásluhy budou smazány a zapomenuty. Jednotka bude rozpuštěna.
Centrální impérium je příliš velké, příliš křehké a pohromadě drží díky příliš mnoha kompromisům. Vnější nepřátelé si z něj chtějí ukrojit svůj díl, ale ti vnitřní jsou ještě nebezpečnější.
Román Instalace strachu, jenž získal prestižní francouzskou Cenu Utopiales za nejlepší sci–fi román, je důmyslným podobenstvím o lidské společnosti, kterou bylo odjakživa nejsnazší ovládat pomocí strachu.
Druhá polovina třiadvacátého století, dvě stě let po Apokalypse. Po nekonečných válkách zavládlo Století míru, které už trvá šest let. Pro Oggerda však (jak říká jeho přítel Gowery) „není míru pod lipami“.