Dva dnes téměř nedostupné a neznámé tituly, jimiž Schulz významně obohatil prozaickou tvorbu meziválečné avantgardy: soubor povídek a básní Sever Jih Západ Východ (1923) a lyrizovanou prózu Dáma u vodotrysku (1926).
Autorka čtenářsky úspěšné knihy „A léta běží“ a posmrtně vydaných pamětí „Píšu dokud si pamatuju“ v úvodní části této knihy líčí své šťastné dětství u židovských tetiček na vesnici.
Jedna z nejpůsobivějších knih o 2. světové válce od slavné polské spisovatelky. Svědectví lidí, již přežili koncentrační tábor Osvětim, poskytují důkaz o promyšlené zrůdnosti fašismu a masovém vyhlazování Židů.
Povídky, autorovým osobitým stylem napsané v období 1988-1991, se odehrávají v sedmdesátých a osmdesátých letech, stejně jako v čase následujícím, tedy po roce 1989.