Karla Erbová napsala soubor básní Lampářka hudba v rozmezí let 1985–1986. K uveřejnění došlo v 90. letech v podobě bibliofilie, kterou vydala vlastním nákladem autorka, samostatného knižního vydání se práce dočkala až nyní.
Sbírka Tomáš Míky Kleina představuje ztišené, introspektivní verše, v nichž autor s výjimečnou křehkostí a existenciální naléhavostí zachycuje svět v jeho tichém úpadku i prchavé kráse.
Tato knížka je autorským výběrem ze šesti již vydaných a rozebraných sbírek poezie básníka a autora divadelních her a textů pro děti Jiřího Tepera (*1954).
Události knihy Malý tygr, malé peklo se staly. Autor si je nevymyslel, pouze je rekonstruoval. Existovala i půvabná dívka Alieta a měla několik nápadníků (adeptů) a tělem-duší oddaného kocoura. Ráda četla Poea.
Tato básnická sbírka je výkřikem do tmy. Je v ní toho hodně – strach, závist, nenávist, utrpení i láska k TVÉ druhé polovičce. Nemá strukturu, skoro postrádá rytmus… ale každá báseň má myšlenku…
Poezie Kateřiny Hrdinové je imaginární vesmír, promyšleně a nevšedně koncipovaný. Autorka nás provádí jeho působivě vykreslenými zákoutími bez jakékoli křečovité verbální nabubřelosti. Její verš je přímý, výstižný, a přitom zvláštně malebný.
Každý okamžik v životě zanechává otisk a sbírka Papilární linie je snahou zachytit tyto stopy do poetické mapy, ve které mají podobu krátkých, přesných a hluboce prožitých haiku.
Písně bez refrénů jsou o člověku, jeho duši, a o tom, který nás stvořil. Písně jsou jako ptáci, někdy letí v hejnu, jindy se třepotají samy. I tma je v básních, co jsou písněmi, plná světla…
Básnická sbírka Bedřicha Stehna, o které napsal Jiří Žáček: Kdysi jsem obdivoval básníky chrlící gejzíry metafor, dnes dávám přednost autorům, s nimiž mohu vést přátelský rozhovor.
