Nejprodávanější knihy v roce 2025
filosofie

Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga v bilingvní edici představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy atd.- tedy všechna zásadní témata 18.století.

Karen Duveová nám nelítostně a s nadhledem klade otázky na tělo: Kolik si toho člověk může dopřávat na úkor druhých lidí, dokonce i zvířat a rostlin? Čeho jsme ochotni se vzdát, a bez čeho se naopak v životě neobejdeme?

Rozhovory a eseje z první poloviny devadesátých let rozšířené o knižně nevydané dialogy a úvahy z let 1998-2012.

Homi K. Bhabha patří mezi nejznámější současné představitele akademické větve post-koloniálních studií, působí jako profesor anglické a americké literatury a jako ředitel Humanities Center na Harvardské Univerzitě v USA.

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku.

Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".

Tradice pythagorejství poutala pozornost pro své názory a tabu již v 6. století př. n. l. Následovníci Pýthagory bývají považováni za zakladatele matematického uvažování či objevitele číselných poměrů hudebních harmonií.

Gilbert Durand, jeden z nejvýznamnějších Bachelardových žáků, je autorem mnoha knih věnovaných imaginaci a symbolice.

Jan Schmid, zakladatel Studia Ypsilon, režisér, výtvarník, spisovatel, herec a profesor DAMU, se ve své knize Epištoly v kapitolkách nezamýšlí pouze nad světem umění, ale nabízí čtenáři i svérázný vhled do zákonitostí běžného (limitovaného) života.

Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.