Brilantně napsaný text přináší nový pohled na režim v Severní Koreji a odhaluje skutečné příčiny, proč Severokorejci jednají tak, jak jednají.Fundovaná publikace o Severní Koreji od známého amerického autora a odborníka na tuto oblast B.R. Myerse.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Legendární kniha o politické statečnosti od nejslavnějšího amerického prezidenta 20. století. Kennedyho úvahy o tom, že politik má jít proti proudu, jsou dnes akutálnější než kdy předtím.
1. světová válka v sobě nesla neštěstí, které mělo poničit celou epochu. Proto se k ní také vracíme, i když o ní existuje už nespočet knih.
2. přepracované a rozšířené vydání.
Soubor PDF obsahuje fotografickou přílohu.
Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.
Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944.
Kniha předního britského historika z je věnována otázkám rozvoje finančního hospodářství, měnového systému a ekonomickým recesím v 19. a 20. století. Jak změnila moc peněz mentální chování lidí? A jak ekonomika zvítězila nak politikou klasického 19. věku?
Svobodné zednářství hrálo ve druhé polovině 18. století významnou roli v celé Evropě od Portugalska po Rusko. Členové zednářských lóží měli významný podíl na společenských reformách prováděných osvícenými panovníky.
Vzpomínky na Rudolfa Margolia nejsou jen životopisem vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu. Jsou i dějinami Margoliusovy rodiny a kronikou dějinných událostí.
Členové zvláštního židovského oddílu, známého jako „sonderkommando“, byli jedinými očitými svědky masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Brzezinka. Jejich autentická svědectví se stala základem pro tuto knihu.
Vzpomínky mosteckého rodáka Huberta Sigmunda zachycují jeden z nejtemnějších úseků moderních českých dějin a zároveň tragické vyústění mnohasetletého soužití Čechů a Němců v naší zemi.
Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".