Dobytí Cařihradu neboli Konstantinopole osmanskými Turky v roce 1453 je definitivním stvrzením zániku Byzantské říše. Barvitá románová freska slavného finského romanopisce Miky Waltariho líčí poslední měsíce v životě města, náboženské i politické spory a boj o moc.
K převyprávění životního příběhu sv. Anežky autorku přinutila otázka, co vedlo dceru českého krále Přemysla Otakara II., o jejíž ruku žádal sám císař, k rozhodnutí vzdát se světské moci, tělesné lásky a stát se jeptiškou.
Historická kronika z doby Lucemburků o pánech pětilisté růže se skládá ze dvou knih (Pán stříbrné růže a Válka růží) spojených do jednoho svazku. Osudy těchto Vítkovců jsou bezprostředně ovlivněny způsobem vlády Jana Lucemburského i Karla IV.
Píše se rok 1437 a v Anglii na trůn usedá mladičký Jindřich VI. z rodu Lancasterů. Na rozdíl od otce, který sjednotil anglickou a francouzskou korunu, nevládne pevnou rukou a podle mínění mnohých pánů příliš podléhá svým rádcům.
Píše se rok 885. Do Veligradu přijíždí poslové z Moravgradu se zprávou, že Metoděj, který právě pobývá v tomto městě, onemocněl, zeslábl, musel ulehnout na lůžko a připravuje se na odchod z tohoto světa.
Román o československých legiích ve Francii. Děsivá cesta mladého sochaře Petra Michalce světovou válkou, po kolena v krvi, po pás v bahně zákopové války ve Francii, s neustále se vracející neodbytnou vzpomínkou na jedno osudové setkání.
Píše se rok 1137 a převor benediktinského kláštera v Shrewsbury se pro opatství rozhodne získat ostatky svaté Winifredy, které spočívají v Gwytherinu, odlehlé vesničce ve velšských horách.