Autor ve svém díle předkládá téměř sto biografií o malířích a graficích 15. a především 16. století z dnešního Nizozemí a Belgie. Mnohé jeho údaje jsou zcela jedinečné, neboť vycházejí z osobních znalostí a zkušeností.
„Pochopení kočky je základ spokojeného života s touto drobnou šelmou, která má velmi citlivou duši, a možná i nějaké nadpřirozené schopnosti,“ tvrdí Klára Nevečeřalová, protagonistka televizního pořadu Kočka není pes.
Jak zapadne Cynthia, prosté děvče z opačného konce světa, do společnosti, v níž žije Lucien, nejkrásnější a nejmocnější muž v New Yorku? Zdá se sice, že Lucien má o Cynthii opravdu zájem, není to ale jenom rozmar na pár dnů?
Život a doba v porevolučním Česku perspektivou těch nejzdařilejších povídek Do antologie byly vybrány povídky: Michala Ajvaze, Jana Balabána, Barbory Bažantové, Biancy Bellové, Stanislava Berana, Petra Borkovce, Ireny Douskové, Edgara Dutky...
Před pěti roky opustila Morgan luxusní vilu na předměstí Atén a vrátila se domů do New Yorku. Před pěti roky opustila Drakona, svého úžasného řeckého manžela. Nemohla s ním žít.
Druhý díl unikátní trilogie mapuje historii roku 1942, který byl mimořádně významný, ale i
tragický pro čs. odboj. Žádná z publikací, která je v současné době k dispozici, zatím tento
rok nepřibližuje takovým způsobem, jako tato.
Rok 1179. Normanští dobyvatelé Jindřicha II. se prohnali Anglií, Walesem – a nyní také Irskem. Mladý irský šlechtic Ferdia je uvězněn ve Walesu, aby jeho otce přešly myšlenky na povstání.
Šestý díl Výprav jednoho poutníka a neúnavného psavce, který už patnáct let týden co týden píše jeden portrét z nějakého místa spíš blízkého než vzdáleného, spíš běžného než exotického, spíš nenápadného než takového, které musí vidět každý.
První ze série detektivních románů Roberta Thorogooda odehrávajících se v malém britském městečku Marlow. Hrdinkami jsou tři místní ženy, různého věku, různých povah a s různými životními zkušenostmi, které začnou společně řešit případy vražd.
Nejtroufalejší a nejpodnětnější motivační kniha od amerického filozofa úspěchu číslo jedna, kterou napsal v roce 1938, hned po vydání svého bestselleru Myšlením k bohatství.
Labatut nás podobně jako ve své prvotině Strašlivá závrať nechává nahlédnout do mysli člověka, jehož vědecké objevy posouvají lidstvo kupředu, ale zároveň s sebou nesou hrozivé následky, jež nelze dohlédnout.
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.