V této krásné knížce do kapsy, naplněné ilustracemi a užitečnými diagramy, výtvarnice Lisa DeLong předvádí časem prověřené postupy, které jsou základem užití křivek a rostlinných forem v tradičním vizuálním umění.
Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel ředitel Ota Ornest, představuje čtenáři příběhy umělců, kteří tvořili v době let padesátých a „zlatých let šedesátých“.
Americký režisér Tom Shadyac (*1958), jenž proslul známými hollywoodskými komediemi (např. Zamilovaný profesor; Božský Bruce nebo Ace Ventura: Zvířecí detektiv), nabízí ve své první knize novou perspektivu v pohledu na život.
Autobiografie Karla Vágnera, vynikajícího basisty a hlavně kapelníka skupiny, která stála za úspěchy
Hany Zagorové, Petra Kotvalda a Stanislava Hložka a dalších interpretů.
Metalová legenda Max Cavalera, frontman Sepultury a Soulfly, přichází s brutálně upřímným ohlédnutím za více než třicetiletým působením na světové hudební scéně.
Kolektiv autorů se zabývá historií i současným stavem zajímavých a historicky cenných betlémů vystavovaných v chrámech a muzeích v známých betlémářských oblastech České republiky.
Monografie malíře Volrába shrnuje tvorbu předčasně zesnulého progresivního umělce, jehož odvážně barevná díla a nekonvenční přístupy v práci s figurou a prostorem výrazným způsobem zasáhly do českého výtvarného dění konce šedesátých let 20. století.
Katalog ke stálé expozici, kterou můžeme navštívit v Galerii Středočeského kraje. Výstava představuje výběr nejlepších děl umělců jako Toyen, Andrej Bělocvětov, Emil Filla, Jindřich Štyrský a dalších.
Novinka nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna vychází jako 14. svazek edice Režie, která se stala jakousi galerií současné české divadelní režie.Součástí publikace jsou soupisy inscenací tvůrců a jejich kompletní bibliografie.
Moravský fotograf Vojta Dukát (* 1947) odešel po okupaci Československa sovětskou armádou do nizozemského exilu (1968). Toulal se po světě a vynikl v žánru humanistické fotografie. 38. svazek edice Fototorst.
Autor se v knize "Vyšehradský hřbitov" pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen z osobností pohřbených na tomto hřbitově. U každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech.
V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku.
