Nejprodávanější tituly v roce 2025
judaismus

Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten.

Spis rabi Löwa - Ner micva (Světlo příkazu) - se věnuje tématu osmideního svátku Chanuka.

Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) "Adama I" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého "Adama II".

Dílo obsahuje překlad nejvýznamnější a nejobsáhlejší kapitoly díla rabi Löwa – Netivot olam – Stezku Tóry.

Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století.

Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů.

Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury.

Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu.

Sborník příspěvků. Přední představitelé českého kulturního, vědeckého, církevního a politického života v nich čtenáře seznámí s tím, jak byli oni sami konfrontováni s židovstvím.

Katalog publikovaný u příležitosti výstavy malíře Jiřího Jilovského pořádané v Galerii Roberta Guttmanna. Jiří Jílovský je znám jako umělec vycházející z vrcholné secese a tvůrce drobné grafiky rozmanitých forem, technik, stylů a motivů.

Česko-španělský sborník Golem v náboženství, vědě a umění obsahuje sérii deseti příspěvků renomovaných českých a argentinských autorů, vycházejících ze semináře, který proběhl pod stejným jménem jako součást projektu Golem 2002 – 5763.

Tato monografie záměrně odsouvá na okraj prvoplánové interpretace absolutní boží vlády a zaměřuje se na méně zkoumané aspekty pozemské, tedy společenské, náboženské a politické moci, jak je vidí pisatelé a čtenáři Hebrejské bible a ústní Tóry.

Původní jmenný a věcný rejstřík ke Ginzbergovým Legendám Židů (Legends of the Jews) sestavil rabi Benjamin (Boaz) Cohen a publikoval jej – s velkým časovým odstupem od vydání samotného díla – až v roce 1938.

Vše o židovském svátku Pesach pro děti i dospělé zábavnou komiksovou formou.

Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience.

Spisovatelka, scénáristka a teoložka Jana Šrámková zve čtenáře ke dvacetidenní pouti starozákonní knihou Ester. Neocitáme se ovšem v dávné a nepřístupné minulosti, která dovede omámit svou těžkou vůní, ale vyčpí stejně rychle, jako se zavře kniha.

Jiří Weil napsal Žalozpěv za 77.297 obětí v roce 1958 u příležitosti slavnostního setkání v Pinkasově synagoze, rekonstruované v památník obětem holocaustu.

Kniha svátků (Sefer hachagim) provede čtenáře, děti a spolu s nimi jejich rodiče či pedagogy, tradicemi a významem jednotlivých židovských svátků.

Traktát Babylónského talmudu z oddílu Mišny Nezikin, kniha obsahuje paralelní hebrejsko-český text. Obsahuje základní morální stanoviska a výroky slavných učitelů, kteří se stali články tradice, předané Mojžíšem Jozuovi přes proroky až k rabínům.