Čtenářům se v této knize dostává do rukou mnohostranný portrét Josefa Sudka a jeho díla, tvořený jeho vlastními slovy, zachycený očima jeho nejbližších přátel i z odstupu uměnovědné reflexe. Kniha je doplněna ediční poznámkou a jmenným rejstříkem.
Jan Keller sleduje politické dění velmi pečlivě a soustavně, vyslovuje se bez prodlení a bez servítků. Píše komentáře, jako se jiní věnují osobním deníkům. Rozdíl je v tom, že Keller se nezabývá sebou, ale jde mu o společnost.
Kniha čtenářům představuje velmi kontroverzní téma mediálního pokrytí jaderného testování a jeho vliv na americkou společnost čtyřicátých, padesátých a šedesátých let dvacátého století.
Kniha přináší pohled na status, formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století, které představuje prostřednictvím vybraných dobových textů a na pozadí různých přístupů (etického, genderového a třídního).
Studie Harlana Lanea představuje komplexní (lingvistický, antropologický, historický) pohled na reprezentaci neslyšící komunity, otázku znakového jazyka a vzdělávání neslyšících.
Kniha Rozmluva a usuzování se věnuje otázkám a problémům komunikace. Vychází z přesvědčení, že komunikací nelze rozumět výhradně komunikaci jazykovou a komunikační procesy není možné na procesy jazykové redukovat.
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Autor se zabývá významnými rozdíly mezi kmeny – proč a jak vlastně válečníci bojovali, jaké používali zbraně a bojové techniky, ukazuje, jak ovlivnili evropské a americké techniky.
Studie se zabývá rolí kultury v mezinárodních vztazích a vývojem kulturních styků mezi Československou socialistickou republikou (ČSSR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) v 60. letech 20. století.
Publikace představuje přední humanitní fakultu
socialistického Československa – Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí
Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí.
Mikrobiolog Ivan Málek patřil mezi nejvýznamnější představitele ČSAV v padesátých a šedesátých letech 20. století a podílel se výrazným způsobem na formulování vědní politiky v Československu.
Předkládaný soubor textů se týká ústředních témat politické filosofie: spravedlnosti, svobody a rovnosti, povahy a významu liberalismu, tolerance, moci a strachu z ní, demokracie či samotné povahy politické filosofie.
Kolektivní monografie trojice autorů brněnské Masarykovy univerzity L. Fasory, J. Hanuše a J. Malíře otevírá dosud badatelsky neprozkoumané téma – sekularizaci venkovského prostoru v rámci střední Evropy v 19. století.
Tato kniha vypráví příběh o Internetu, který v 90. letech 20. století začal narušovat moc jednotlivých státních správ, a následném boji vlád o ovládnutí nového média. Je to také příběh smrti snu o kyberkomunitách, které si vládnou samy.