Koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých divadelních režisérů 20. století: K. H. Hilara, E. F. Buriana, J. Honzla, J. Frejky, A. Radoka, O. Krejči, J. Grossmana nebo tvůrců Činoherního klubu.
Dagmar Halasová se v této knize vrací ve vzpomínkách do Petrkova. Je to třetí svazek, který tato autorka tak či onak věnovala tématu, jímž jsou životní osudy a tvorba dvojice umělců, manželů Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové.
Malá kniha představuje soubor autobiografických, deníkových a úvahových textů a poznámek Miloslava Mouchy (nar. 1942), význačného českého malíře a grafika, žijícího od konce 60. let ve Francii.
Ústředním motivem knihy je román spisovatele Josefa Škvoreckého "Zbabělci", kolem kterého se odvíjí několikavrstevný příběh. Sleduje genezi vzniku díla, život J. Škvoreckého i osud jeho generace,
Soubor vzpomínek a příběhů pražského rodáka žijícího v Kanadě. Životní vzpomínky (předválečný život za první republiky, holokaust, emigrace) doplňují příběhy z autorovy lékařské praxe.
Kniha, vydaná u příležitosti mozartovského roku, je výborem dopisů, které Mozart napsal své ženě Konstanci převážně v posledních třech letech svého života.
Výbor z korespondence Jaroslava Havlíčka z období první světové války s doprovodným esejem přiblíží život i tvorbu významného rodáka z Jilemnice, autora psychologických próz Jaroslava Havlíčka.
Věcný, skutečný a pravdivý životní příběh muže, v jehož geniální hlavě se vylíhl světoznámý bestseller Šifra mistra Leonarda a jehož jméno zní Dan Brown.
Dramaticky pojatý text, prokládaný odkazy na historické pozadí doby, podle nejnovějších bádání o životě tohoto vévody z Mantovy, poté jezuity, který zahynul při službě postižených morem.
Jméno diplomata a hudebního spisovatele Miloše Šafránka,otce historičky fotografie Anny Fárové a spoluzakladatele pražského Divadla hudby, je v Čechách známo především díky jeho třem průkopnickým knihám věnovaným dílu jeho přítele Bohuslava Martinů.
