Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by měl vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení.
Kniha vznikla ze série dvanácti přednášek přednesených roku 1961 na frankfurtské univerzitě a vysílaných také Severoněmeckým rozhlasem. Klade si za cíl uvést čtenáře nejen do hudební sociologie, ale i do sociologické koncepce frankfurtské školy.
Milost - rozporuplné slovo, alespoň v češtině. A přece jde o stav bytí, kterého je nám tolik zapotřebí. Adyshanti, mladý u nás ještě neznámý autor, se zabývá příčinami utrpení, které si ale často způsobujeme sami.
Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.
Kabala se zabývá základními otázkami, jako je smysl stvoření, způsob stvoření světa Bohem, odchod duší z tohoto světa a jejich vtělením, Boží Prozřetelnost či smysl a užitek Starého zákona a jeho přikázání.
Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých perspektiv nahlíží na zásadní problémy světa.
Předložit přehledný a objektivní pohled na dějiny křesťanské církve v období od jejího počátku až do konce středověku představuje obtížný úkol. Autoři se pokusili vytvořit vyvážené, věcné a konfesně nezatížené podání církevních dějin.
