Tomáš Špidlík sestavil čítanku duchovních textů osvědčených autorů křesťanského starověku. Tito otcové církve nás v mnoha situacích povzbuzují s konkrétními radami a svěžími impulzy.
Tradice církevního života se v jednotlivých zemích a později i světadílech utvářely už od doby
apoštolské. Některé přetrvaly staletí, jiné zanikly, přestože mnohdy uchovávaly vzácné hodnoty.
Výklad Lukášova evangelia, ve kterém nechybí odbornost a přitom i pochopitelnost a živost, která zve nejen k četbě, ale i k přemýšlení a k žití rozjímaného slova.
Jak můžeme vnést do přítomného okamžiku nenucené ano? Jak se můžeme zastavit ve svém útěku před „chaosem života“ – před vlastními nesnázemi, frustracemi, a dokonce i před hledáním svobody – a začít spolu s tím vším přirozeně plynout?
Pauliho studie Vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera se zabývá možnostmi i komplementarity duše a přírody v díle Johannese Keplera a Roberta Fludda.
Evropa a úkol Čechů v ní, reflexe naší nedávné minulosti, národ a nacionalismus. To jsou některá z důležitých témat, kterými se zabýval filosof Ladislav Hejdánek.
Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.
Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.