Objevem století lze bez nadsázky označit nález středověké wroclavské vlašské knihy. Rukopis plný alchymie přepisuje dějiny Krkonoš, ale také Jeseníků, Jizerských a Lužických hor.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Kniha ReKreace nás zavede do minulosti letních venkovských sídel, která vznikala od druhé poloviny 19. století v okolí Prahy, ale i na dalších místech českých zemí.
V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.
Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení
Gurevičova nového čtení středověkých pramenů. Zaměřil na severské ságy, jejichž obsah interpretoval středověkou kulturu a náboženské myšlení.
Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů.
Cestovatel, novinář a spisovatel Patrick Leigh Fermor se v zimě roku 1933 vydal na cestu Evropou. Z Nizozemí přes Německo, Prahu, Vídeň putoval, většinou pěšky až do Istanbulu. Své deníkové záznamy později literárně zpracoval a roce 1977 vydal.
Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 18. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie.