Předkládaná publikace představuje způsoby informování o událostech zpravodajskými „předchůdci“ novin, popisuje řadu pražských tištěných českých a německých periodik z let 1658–1740.
V této autobiograficky laděné knize Sutkus detailně
popisuje své zážitky z války, založené na
pečlivě vedených, téměř deníkových záznamech,
i svůj pozdější život ve vyhnanství na
Sibiři pod dozorem sovětských tajných služeb.
Kniha K. H. Franka vyšla poprvé v roce 1946, v době právě probíhajícího soudního procesu s tímto někdejším státním ministrem pro Čechy a Moravu. Toto druhé vydání představuje reedici původní publikace doplněnou o poznámky a komentáře.
Gaius Julius Caesar. Muž, jehož jméno se stalo synonymem moci. Muž mimořádných vlastností, vynikající vojenskou i politickou genialitou. Od mala byl vychováván v přesvědčení, že je potomkem bohů Jupitera, Venuše a zakladatelů Říma.
Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů.
Příběh vražedné mocenské rivality revolučních vůdců Stalina a Trockého. Před čtenáři se otevírá strhující řetěz zrady, podlosti, zločinů, násilností, mučení a skoro nepochopitelné nenávisti - a to doslova až za hrob.
Námětem této knihy je bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde padnul.
Felix Hartlaub byl považován za velkou naději německé literatury a historiografie. Příslušel k zpracovatelskému týmu válečného deníku při Vrchním velitelství německé armády v Hitlerově Hlavním stanu.
Autor popisuje šedesátá léta pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Kniha má podobu jakési encyklopedie a zaměřuje se jednak na věci, které byly tehdy normální a oblíbené, ale i na ty, které vybočovaly.
Svazek shrnuje dosud knižně nepublikované studie a články Jana Tesaře věnované nacistické okupaci a úsilí české kultury o „nalezení nového národního vědomí“ tváří v tvář tehdejšímu smrtelnému ohrožení.
Česko-německé nacionální soupeření druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století mělo celou řadu podob. Práce graduje zostřením nacionálních konfrontací ve 30. letech.
Kniha vypráví příběh dobytí hlavního města byzantské říše v roce 1453. Ovládnutí Konstantinopole osmanskými vojsky vešlo do dějin především jako událost, která zakonzervovala nesmiřitelnost dosavadního konfliktu mezi křesťanstvím a islámem.
Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.