Jednapadesát básní sbírky je uspořádáno do čtyř oddílů, členěných ještě navíc po úvodní básni každého z nich čtyřmi „minimotty“ ve znění: „klimatizováno“, „monitorováno“, „neaktualizovat“ a „nepřeposílat“.
Sbírka Herbář k čemusi horšímu je něco mezi atlasem a skládkou. Vychází z nejistého pocitu, že básně se válejí jak pod placatějšími kameny, tak v agresivních i melancholických diskusích vážkařů, detektoristů a sběratelů achátů.
Čtvrtá sbírka současného autora nesoučasné klasické poezie. Jak už název napovídá, sbírka poukazuje na působení nejvyššího Vesmírného zákona, zákona o příčině a účinku, který určuje naše osudy, platí pro každého a nikdo mu nemůže uniknout.
Snad je to náhoda, že Čtvrtý mandel sonetů Miloně Čepelky vychází v době, kdy ovocné stromy ztrácejí svou okvětní krásu. Ale existují vůbec náhody? A není to tak, že když něco půvabného odchází, jiné zase vstupuje na scénu?
Druhá část učebního textu (Laudabile Carmen) je pojata jako uvedení do četby římské poezie a první seznámení s myšlením o literatuře a rétorice v antickém Římě.
Soubor říkanek pro nejmenší, o zvířátkách, hudbě a motorkách. Vaše děti si zamilují básničky o koni - operním zpěvákovi, o slonovi trombónistovi, o sýkorce závodnici, nebo třeba o tom, že ne každá slepice miluje, když kohout celé noci hraje na buben.
Všechny básně v této knize byly automaticky vygenerovány počítačem za pomoci umělých neuronových sítích. Neuronová síť sama o sobě nic neumí a je třeba ji natrénovat pro činnost, kterou má vykonávat.
Kniha Pradávné kořeny shrnuje veršované texty Jaroslava Hutky, které vznikaly v průběhu let 2006–2014 na okraji jeho tvorby písničkářské. Mnohé z nich byly napsány na Domažlicku, ve Francii a zejména v Indii, kde Jaroslav Hutka rád pobývá.