První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora a končí jeho vstupem do komunistické strany na konci roku 1931.
První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.
Kniha uvádí téměř doslovný přepis rozhovoru
známé filmové dokumentaristky Heleny Třeštíkové
s překladatelkou a spisovatelkou Hedou
Margoliovou Kovályovou.
Monografie si klade za cíl představit některé stěžejní zahraniční interpretace McCarthyho tvorby a současně analyzovat jeho románová díla ve světle vybraných filozofických a náboženských koncepcí.
V literárním průvodci Cesty s Bohumilem Hrabalem zavádí autor zájemce na rozličná místa Čech a Moravy spjatá se životem a dílem světově uznávaného spisovatele.
Pátý svazek KHE přináší nové kritické vydání básnické sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena (1811–1870). Toto knižní vydání se vrací k uspořádání knihy, jak ji naposledy připravil autor, po několika dekádách prezentuje nově ustavený text, ...
Birgit Dankertová vytvořila citlivý portrét, který nás přibližuje Michaelu Endemu jako dosud žádná kniha. Ende mimořádně obohatil fantasy literaturu pro děti a mládež a dokázal zaujmout i dospělé čtenáře.
Naše léta v olivově zeleném nabízí jedinečný a hluboký pohled na vystřízlivění z fantazií o komunistické revoluci, které výrazně formovaly druhou polovinu 20. století.
Poslední člověk je vedle Frankensteina patrně nejlepším dílem Mary Shelleyové. Apokalyptický román se odehrává koncem jednadvacátého století, kdy je země zasažena neznámou pandemií, jež se rychle rozšíří po celém světě a téměř vyhubí lidstvo.
Kniha je „memoár-románem“ napsaným přístupnou a atraktivní formou rozhovoru dvou mnohaletých přátel, básníků a držitelů Ceny Magnesia Litera, Milana Ohniska a zpovídaného Martina Reinera.
Ke 110. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století vydává nakladatelství Torst po dvaceti letech druhé, doplněné vydání knihy Tomáše Mazala v nové grafické úpravě Jany Vahalíkové.
Memoár anglo-maďarského spisovatele Arthura Koestlera
podává fascinující obraz jednoho válečného roku Francie –
o to pozoruhodnější, že jde o rok před založením kolaborantské
vlády ve Vichy.
I dvě stě let po svém narození zůstává Charles Baudelaire jedním z nejčtenějších a nejobdivovanějších básníků. V Yslairově komiksu se ovšem na jeho život díváme optikou Jeanne Duvalové, té, kterou miloval i nenáviděl nejvíc.
V Pamětech spisovatele Broučků přibližuje Jan Karafiát svůj bohatý života – své dětství v Jimramově (tedy po staru Imramově, jak jej sám nazývá), studia v cizině i následné působení v Čechách a na Moravě.
O Václavu Hraběti (1940–1965), milovníkovi jazzu a autorovi svébytné podoby české beatnické poezie, vypovídá jeden z jeho nejbližších přátel a spolužáků z vysoké školy Jiří Kalous.
Jedinečná vzpomínková kniha napsaná dcerou Jana Zábrany k třicátému výročí jeho úmrtí. Plnohodnotná umělecká próza, která přesným a břitkým jazykem podává pravdivý obraz české společnosti v poválečném půlstoletí na pozadí tzv. rodinné historie.
