Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Kniha amerického badatele v oblasti židovských dějin a náboženství, nyní již emeritního profesora Davida J. Halperina ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, zavede čtenáře do židovského výkladu vybraných kapitol z Ezechielova proroctví.
Gustav Sicher (1880–1960) je jedním z několika málo Židů, kteří působili jako rabíni v českých zemích před druhou světovou válkou a mohli na svou činnost navázat i po jejím skončení.
Židovská ročenka je složena z třinácti textů, původních í přeložených. Autoři se věnují širokému spektru témat, otázek a problémů, které mají souvislost se židovstvím a judaismem.
Kniha Nachaš - Had Mojžíšovy knihy Genesis zpřesňuje výklad číselné symboliky Starého a Nového zákona a zároveň je svým způsobem přínosná i pro historii astronomie.
Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů.
Alexander Brandejs byl mecenášem a přítelem předních českých umělců tzv. generace Národního divadla. Adolf Wiesner byl žákem V. Hynaise a jedním ze zakladatelů „Spolku výtvarných umělců Mánes“ a uměleckého měsíčníku české moderny „Volné směry“.
