Nejprodávanější knihy v roce 2025
judaismus

Kabala a pražská judaika přináší výbor z obtížně dostupných textů prof. Vladimíra Sadka (1932–2008), význačné osobnosti české judaistiky a hebraistiky.

Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878–1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej ma‘asijot, tradující výroky, příběhy a pohádky.

Klasická oborová prace, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci.

Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse, obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.

Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).

Doprovodný katalog k výstavě přibližující osudy svitků Tóry pocházejících z Čech a Moravy, které jsou dnes zapůjčovány k náboženským účelům židovským komunitám po celém světě.

Kniha mystických příběhů proslulého chasidského cadika. Třebaže v nich najdeme i motivy nežidovské, myšlenkově čerpají především z duchovní tradice chasidismu a patří k nejvýznamnějším prózám pod jejím vlivem napsaných.

Katalog ke stejnojmenné výstavě je vlastně malou monografií známého pražského umělce, grafika, kreslíře a portrétisty z počátku 20.století.

Co pro nás dnes znamená přikázání „světit den odpočinku“? Není to jen fráze z jiného věku? Walter Brueggemann ukazuje, že právě v době nepřetržitého provozu, tlaku na výkon a všeobecného vyčerpání má šabat nečekanou sílu.

Čtyři eseje, obsažené v tomto útlém svazku, nasal Martin Buber již kolem roku 1907 jako úvod ke své "Baalšemově legendě".

Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů.

David Oppenheim (1664–1736), vrchní pražský rabín na počátku 18. století, vybudoval jedinečnou sbírku židovských knih a rukopisů, které se všechny dochovaly a jsou uloženy v Bodleian Library v Oxfordu.

Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny? Proč má ukazovátko na Tóru tvar lidské ruky? Proč podle židovské tradice dosahuje chlapec náboženské dospělosti ve třinácti letech a dívka ve dvanácti?

Čtvrtý díl série Povídá se… přibližuje biblické poselství tzv. Zadních proroků: Izajáše, Jeremjáše, Ezechiele, Ozeáše, Amose a dalších tzv. malých proroků.

Komentované starozákonní příběhy od počátků dobývání Izraele po krále Davida – pokračování úspěšného titulu Příběhy Tóry.

Předmětem Kapitol jsou první dvě knihy Mojžíšovy (Genesis a Exodus) a svitek Ester, autor se ponejvíce inspiroval Mišnou, Jeruzalémským Talmudem a starými midraši (Midraš Raba), ale i pobiblickou a apokryfickou literaturou.

V knize s podtitulem Kalendářem od Pesachu do Purimu naleznete přehled všech významných svátků, objasnění jejich kořenů a ukotvení v příbězích Tóry.

Žalmy, písně pocházející z prostředí starověkého Izraele, pro svou vysokou poetickou hodnotu nepochybně patří ke světovému kulturnímu dědictví.

V Židovské ročence pro letošní rok se sešlo čtrnáct autorů nejrůznějších jazyků i zaměření.

Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.