Nejprodávanější knihy nebo hry v roce 2025
fyzika, matematika, astronomie

Matematici bývají vykreslováni jako podivíni, se kterými se člověk moc nepobaví, protože žijí ve vlastním myšlenkovém světě.

Souhvězdí Eridanu nad jižní polokoulí ukrývá kosmickou záhadu. Na první pohled to vypadá, jako by v něm nějaký vesmírný obr ukousl z kosmu gigantické sousto, po kterém zbylo jen prázdno. Co za tím stojí? Supermasivní černá díra?

Nejbližší spolupracovník Stephena Hawkinga ve své knize představuje poslední myšlenky o vesmíru této intelektuální hvězdy našeho věku. Jedná se o dramatickou revizi teorie, kterou Hawking předložil ve své Stručné historii času.

Gravitace je jednou ze čtyř základních fyzikálních sil; je nejnápadnější – ani naprostý laik nepřehlédne, že věci padají k zemi – a paradoxně zároveň nejslabší (gravitace celé zeměkoule nedokáže strhnout maličký magnet z ledničky).

Devlinova kniha podává přehledný obraz současné matematiky a historického vývoje jejích nejzajímavějších oblastí, zároveň vyzdvihuje její základní rysy, jimiž je jednoduchost, čistota, přesnost a elegance.

První díl moderní dvoudílné učebnice kvantové teorie představuje ucelený a samostatný úvod do nerelativistické kvantové teorie, který čtenáře dovede od formální stavby teorie k archetypálním úlohám, teorii symetrie kvantových systémů a pohybu spinu.

Kalkulus je klíčem k velké části moderní vědy a techniky. Je to matematická metoda pro zkoumání věcí v pohybu, a protože v pohybu je celý svět, byl jeho objev obrovským průlomem v matematice i zkoumání přírody.

Světoznámý vědec zve čtenáře na vzrušující cestu za kvantovou výpočetní technikou, jež slibuje bezprecedentní nárůst výpočetního výkonu a umožní pokrok ovlivňující všechny aspekty našeho každodenního života.

Meteority přitahují lidstvo od pradávna a jsou těsně provázány s naší historií a kulturou. Díky jejich studiu zjišťujeme, jak vznikala sluneční soustava a Země, a možná jednou odhalíme i původ života.

V éře velkých dat je snadné podlehnout dojmu, že máme všechny informace, které ke správnému rozhodování potřebujeme. Ve skutečnosti však nejsou data, která máme, nikdy úplná – obvykle jde o pouhou špičku ledovce.