Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření.
Proč plyne čas pomaleji, když cestujete rychle? Může být prostor skutečně zakřivený? Jak se můžete dostat ke hvězdě vzdálené čtyři světelné roky za pouhé tři roky? Opravdu se rychle pohybující se objekty zkracují a těžknou?
V celé matematice pravděpodobně neexistuje důležitější pojem, než je funkce. Descartes v 17. století objevil, že lze převést matematickou rovnici na obrázek a sledovat, jak se graf mění s různými vstupními parametry.
Jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie rozvíjí ve své knize hypotézu o tom, že vesmír je prostorově konečný, přestože nemá žádné hranice.
Po úspěšných výpravách do tajů fyziky se autor tentokrát věnuje samotnému jádru fungování světa. Perpetuum mobile odhaluje termodynamiku jako univerzální jazyk přírody, který spojuje fyziku, chemii, biologii i osud vesmíru.
Teoretický fyzik a podmanivý vypravěč Carlo Rovelli nás vezme na výpravu do nitra černé díry. Překročíme její horizont, ponoříme se do temného trychtýře a sestoupíme až na samé dno této trhliny ve vesmíru, kde končí čas a prostor.
Po staletí lidé snili o světech obíhajících vzdálené hvězdy. V 90. letech minulého století umožnil technický pokrok, aby je astronomové detekovali. Dnes známe tisíce potvrzených exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.
Rozhovor s Danou Drábovou není jen povídáním o jaderné energii, aktuálních rizicích a výhodách jejího využívání, o čtvrtstoletí Atomové baby v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Co to jsou čísla? Kolik jich rozlišujeme druhů? Proč Pythagora tolik zajímala čtvercová a trojúhelníková čísla? Lze najít nějakou souvislost mezi takzvanými dokonalými čísly a prvočísly? Existují vůbec čísla, která by nebyla ničím zajímavá?