Autoři a zároveň rodiče se zamýšlí nad tématy: svoboda, jít plně za Bohem, přebírání zodpovědnosti, odpuštění, pokoj, rozeznání dobrého a zlého, přátelé, sexualita, emoce a rozum, rozhodování a dalšími.
Schelling se filosofií umění zabýval systematicky od roku 1800. Přednáška Vztah výtvarných umění k přírodě (1807) představuje jeho poslední dílo věnované výslovně tomuto tématu.
Druhé vydání knihy, ve které autor překonal hrůzu ze světa čarodějů a vrátil se k donu Juanovi. Učení s ním je náročné a nebezpečné, ale občas i veselé.
Více než dvě století se v Evropě formuje filozofické myšlení, které nevidí originální a autentické postavení člověka v produktivním, vše do sebe zahrnujícím přetváření přírody, nýbrž v tom, že člověka je zapotřebí, mají-li země, nebesa, božství ...
Profesor jaderné chemie, RNDr. Jiří Hála, člen Židovské obce Brno a také jeden z posledních přeživších, který strávil jako dítě tři roky v Terezíně, vydává novou, v pořadí již pátou knihu.
V tomto dílu se ter Linden věnuje příběhům, které jsou typické pro evangelistu Lukáše. S vypravěčským vhledem i umem přibližuje ter Linden i zvláštní svět evangelia podle Jana.
Protestní hnutí jako Black Lives Matter, Fridays for Future a NiUnaMenos bojují proti rasismu, klimatické katastrofě a násilí na ženách. Ačkoliv se projevy jejich odporu ve své formě liší, všechny svou podstatou zápasí s kapitalismem, ...
Mezi stoiky Seneca vyniká hlubokým psychologickým vhledem do lidské povahy, ctižádosti i obav. Jako první učenec západního světa důkladně zkoumal psychologii konzumerismu.
Štěstí je dnes předmětem zvýšeného zájmu společenských věd i široké veřejnosti. Kniha reflektuje současné teologie štěstí a poukazuje na rozdílný přístup v protestantské a katolické tradici.
Přes všechny pozitivisticky laděné a postmodernou přemnožené výhrady je stále rozumné chápat filosofii jako metafyzickou vědu o metafyzických principech poznání i reality.