Profesor František Černý, první polistopadový děkan FF UK, se ve svých
vzpomínkách vrací k dvacetiletí tzv. normalizace (1969–1989), jednomu
z nejrozpornějších období v dějinách Univerzity Karlovy.
Podněcování a trest je unikátní a absurdní text: Je to přepis soudního přelíčení s Václavem Havlem z února 1989, upravený do podoby divadelní hry - "téměř další hry Václava Havla".
Sebeupálení studenta Jana Palacha na sebe strhává opětovnou pozornost, a to i po čtyřiceti letech od doby, kdy se tak stalo.
Je dosud otevřenou otázkou, zda se v tomto případě jedná o sebevraždu, hrdinství, nebo mučednictví.
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů.
Od pádu komunismu v tehdejším Československu už uplynulo 17 let a mnoho projevů té doby lze vysledovat ve společnosti dodnes. Jsou zde, někdy i nenápadně, zakonzervovány a jsou tak připomínkou oné doby. Záznam komunismu pomocí fotografií.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Druhý, mnohem rozsáhlejší díl, se podrobně věnuje dalším desítkám obcí nejen v jižních Čechách, navíc zkoumá celé skupiny obyvatel podle původu, povolání atd.
Sborník přináší sedm příspěvků předních českých a německých historiků na téma Mnichov 1938 – Roberta Kvačka, Václava Kurala, Hanse Henninga Hahna, Evy Hahnové, Miloše Trapla, Ladislava Kudrny a Zdeňka Hazdry.
