Když nahlédneme pod pokličku ruského režimu, naskytne se nám unikátní pohled na osud země od posledních záchvěvů carismu až po dnešní dobu. Ten je navíc doplněný řadou receptů různorodé kulinářské kultury Ruska a dalších národů SSSR.
Vydejte se spolu s autorkou do třech různých zemí – do Bhútánu, Izraele a na Island – a zjistěte, co jejich obyvatele činí šťastnými.
3 země, 3 kultury, 3 pojetí štěstí.
Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století.
Příběhy z osmi zemí východní a jihovýchodní Asie, o kterých autor referoval jakožto stálý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu. Zvláštní, záhadný případ ztracených dětí v nebezpečné thajské jeskyni, děsivé utrpení rohingských uprchlíků...
Překrásně ilustrovaná kniha je věnovaná legendárním japonským válečníkům samurajům. Samurajové, zvaní také buši, vládli v zemi vycházejícího slunce několik staletí a přispěli k jejímu sjednocení.
Dějiny Afghánistánu podrobně mapují historii této malé a chudé země, ukryté ve vysokých horách Hindúkuše, jež se stala moderním nezávislým státem až v polovině osmnáctého století.
Předmětem monografie je výklad o Rusku 18. století v politických a kulturně historických souvislostech. Důraz je položen na tradice, symboly a stereotypy.
Pátý díl série Jednou budeš Arab francouzského kreslíře Riada Sattoufa zavádí čtenáře do 90. let, kdy se čtrnáctiletý Rijád noří do temných zákoutí bludiště dospívání, útrap nenaplněné lásky i do úniků do fantaskních světů literatury a komiksu.
Druhý díl knihy Čechoslováci v Gulagu je volným pokračováním publikace odvozené od stejnojmenného televizního dokumentu a přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého stol
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Po celé dějiny přicházeli ruští myslitelé, geografové a státníci s vizemi o roli a civilizační příslušnosti své velké země. Zároveň při tom odhalovali neujasněnost geografického i hodnotového rámce ruské státnosti i identity ruské společnosti.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky.
