Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů.
Papež Jan Pavel II. ve svém listu Ordinatio sacerdotalis uvedl: „… prohlašuji, že církev nemá pravomoc udělovat kněžské svěcení ženám a že toto rozhodnutí mají všichni věřící v církvi přijímat jako definitivní.“
Po dovršení sedmdesátého roku svého života nabyl Vilém Flusser dojmu, že dosáhl zralosti, jež ho opravňuje k tomu, aby sepsal to, co sám nazývá sumou. Tehdy ještě netušil, že tato suma se stane i jeho nedokončenou filosofickou závětí.
Autoři a zároveň rodiče se zamýšlí nad tématy: svoboda, jít plně za Bohem, přebírání zodpovědnosti, odpuštění, pokoj, rozeznání dobrého a zlého, přátelé, sexualita, emoce a rozum, rozhodování a dalšími.
Schelling se filosofií umění zabýval systematicky od roku 1800. Přednáška Vztah výtvarných umění k přírodě (1807) představuje jeho poslední dílo věnované výslovně tomuto tématu.
Zjevení Guadalupské Panny je v Evropě stále jen okrajovou záležitostí. Pokud se na významná poutní místa zeptáte průměrného Evropana, takřka bez výjimky začne hovořit o Mekce.
Profesor jaderné chemie, RNDr. Jiří Hála, člen Židovské obce Brno a také jeden z posledních přeživších, který strávil jako dítě tři roky v Terezíně, vydává novou, v pořadí již pátou knihu.
V tomto dílu se ter Linden věnuje příběhům, které jsou typické pro evangelistu Lukáše. S vypravěčským vhledem i umem přibližuje ter Linden i zvláštní svět evangelia podle Jana.
Přes všechny pozitivisticky laděné a postmodernou přemnožené výhrady je stále rozumné chápat filosofii jako metafyzickou vědu o metafyzických principech poznání i reality.
