Knihu tvoří šestapadesát esejů věnovaných konkrétním básnickým textům a autorům od starověku až po současnost, které výběrově zachycují různé lokality a typy míst v poezii.
Publikace vychází sice se zpožděním neuvěřitelných čtyřiceti sedmi let, nikoli však jako kritická edice archivních pramenů, ale jako „živá“ kniha žijícího autora.
V pořadí již třetí básnická sbírka moravského básníka Stanislava Denka si stejně jako jeho předchozí texty pohrává s představou přechodu a přeměny jedné věty ve druhou, které splývají a přelévají se jako vlny.
Výbor zásadně dokresluje obraz Placákovy básnické osobnosti. Ten byl doposud širší veřejnosti zprostředkován sbírkou Obrovský zasněžený hřbitov. Stranou však zůstala řada pozoruhodných textů, zveřejněných svého času v samizdatu.
Suma mnohaletého pobývání ve městech a s městy, v níž si Paříž mění místo s Prahou, Brusel se setkává s Barcelonou a vidina New Yorku vniká do všech ostatních metropolí.
Výmluvnost veršů nové básnické sbírky Jany Štroblové určuje závažnost témat, prožívaných v široké – v zásadě dvoupólové amplitudě. Odtud také roste vnitřní dynamika a dramatičnost její poezie.
Kniha představuje písňové texty v české populární hudbě 60. let 20. století jako pozoruhodnou, dosud přitom spíše opomíjenou součást literární historie.
Monografie interpretuje klíčové básnické texty slovinského expresionismu a pokouší se charakterizovat jeho jednotlivé podoby a fáze. Zabývá se rovněž vývojem interpretace tohoto literárně historického období ve slovinské literární vědě.
