Kazantzakisovo dílo Spasitelé Boha přináší svérázný druh duchovních cvičení ve snaze o poznání Boha a je velmi důležité pro pochopení jeho myšlení a tvorby.
Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání.
Kniha přináší nový náhled na vztah mezi katolickým křesťanstvím a magií. Autor ve své práci rozebírá magii očima antropologů, mnohdy dnes již opomíjených.
Vesmírná pavučina je bezesporu nejvýraznějším aktuálním příspěvkem k obeznámení se pradávnou mexickou tradicí toltéckého čarodějství, kterou před více než padesáti lety začal ve své sáze o donu Juanovi odhalovat světoznámý Carlos Castaneda.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...
Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.
Kniha německého teologa vykládá krok za krokem apoštolské krédo neboli vyznání víry a jeho věroučné pravdy tak, aby byly zajímavé nejen pro věřící, ale i pro ty, kdo stojí mimo církve či k nim chovají odstup.
