Reakce české společnosti na otázky islámu a islamismu jsou takřka výlučně černobílé: na jedné straně máme, slovy Patrika Ouředníka, „slamotruské trubirohy“, kteří „v každém Arabovi vidí muslima a v každém muslimovi potenciálního teroristu“...
Pocity ovlivňují náš život víc než cokoli jiného. Propůjčují nám křídla, ale mohou nás také dovést až na pokraj zoufalství. To věděl i Buddha, a proto nás učil, jak se můžeme z jejich moci vysvobodit.
Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity.
Hérakleitos prý věnoval svou jedinou knihu slovutnému chrámu v Efesu. Nyní předkládáme tuto knížku dnešnímu čtenáři se zájmem o myšlení mudrce, jenž silou své inspirace oslovuje dnešní dobu stejně jako kteroukoli jinou.
Křesťanství a islám jsou dvě velká světová náboženství, obě s více než miliardou následovníků. Přestože mají z praktického hlediska mnoho společného, zeje mezi nimi hluboká propast. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek informací a vzájemného pochopení.
Tato kniha je čtvrtou z 13-ti dílné série knih Sergeje N. Lazareva Diagnostika karmy. V denníkové formě a za použití příkladů ze své léčitelské praxe zde S .N. Lazarev pokračuje v popisu svého odhalování vesmírných zákonů.
Autor v knize, která je jeho závětí, popisuje tři velké duchovní proudy, určující vývoj lidstva. V čele každého proudu stojí jeden ze tří velkých vůdců lidstva: Rudolf Steiner, Christian Rosenkreutz a Manu.
