Nejprodávanější tituly v roce 2025
historie a fakta

Slavné dílo jednoho z nejvýznamnějších francouzských a potažmo evropských spisovatelů minulého století. Kniha, která nejen ukázala, že její autor dokáže vidět víc, než fasády domů, kolem kterých jezdí.

Kniha vzpomínek Vasilije Krysova představuje čtenáři boje na východní frontě za druhé světové války očima mladého muže, jenž byl v roce 1942 naverbován k tankovým obrněným jednotkám.

Práce shrnuje stávající poznatky týkající se plánování a provádění nacistické „eutanázie“ osob s duševním a mentálním postižením, která byla první masovou vraždou nacistického režimu na území českých zemí v letech okupace a druhé světové války.

Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR, výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Během této doby bylo nashromážděno velké množství životopisných materiálů o ruských emigrantech i jejich vědecké a kulturní činnosti.

Kniha významného britského historika Laurence Reese pojednává o nejkrutějším nacistickém zařízení, které bylo jádrem komplexního systému vyhlazování a místem plánované realizace „konečného řešení židovské otázky“.

Čtenářům se dostává do rukou další díl dlouholetého badatelského projektu o čs. letcích, které po komunistickém převratu z února 1948 donutilo nastalé nepřátelské prostředí ve vlasti, kam se tři roky předtím vítězně vrátili z Velké Británie,...

Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé sm

Množství předních alchymistů a mystiků své doby, kteří působili na území dnešního Česka, je ohromující. Právě jim vděčíme za jedinečnou atmosféru magična, jež naši zemi odlišuje od ostatních.

Oberwachtmeister Benedikt Peter (1785–1863) patří k těm účastníkům napoleonských válek, o nichž máme k dispozici jen značně neúplné informace a z velké části jsme odkázáni na to, co o sobě napsal on sám.

Rytíři nebojovali jen o vlastní existenci, ale i o budoucnost Evropy, aby se kostely neproměnily v mešity a ti křesťané, kteří přežijí a nevzdají se svého vyznání, se nestali dalšími otroky „náměstka božího posla“, za nějž se sultánové považovali.