Pátek 1. září 1939: sedmnáctiletý Richard Freiherr von Rosen poslouchá v rádiu Hitlerův projev v Reichstagu o útoku na Polsko. Není válkou nijak nadšený, ale jako mnoho jeho vrstevníků jej naplňuje pocit povinnosti a touha osvědčit se.
Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země.
Chilský historik se ve své knize snaží vytvořit životopisný portrét generála Pinocheta bez apriorních ideologických východisek. Věnuje se represivní povaze režimu, ale také budování nové ekonomické struktury pod taktovkou mladých neoliberálních ekonomů.
Syntetická práce německého sociologa patří k významným moderním pracím věnovaných historii nacistických koncentračních táborů a jejich postavení a úloze v systému státně institucionalizovaného násilí.
Práce předního německého vojenského historika dokládá, že Wehrmacht vedl v letech 1941–1944 vyhlazovací válku odporující mezinárodním konvencím a válečným zvyklostem. Mapuje i zrod poválečné legendy o „čistém“ Wehrmachtu vedoucím regulérní válku.
Esej německého historika představuje pokus o vystižení základních tendencí německého vývoje ve 20. století. V Jäckelově práci hrají stejně důležitou roli jak otázky politické, tak i hospodářské a kulturní.
Kronika s názvem Gesta Hamburgensis ecclesiae pontificum,
tj. Činy biskupů hamburského kostela, je pokládána za zásadní pramen k dějinám severní Evropy v 8.–11. století.
Pilíře prvorepublikové obrany proti Hitlerovi – zrození ŘOP, plány a výstavba, osádky, objekty a podzemí, poválečný vývoj. Vše o objektech, které měly sehrát klíčovou úlohu za Mobilisace 1938.
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století.