Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O čem se psalo v novinách, kolik stál lístek do kina nebo jaké byly módní trendy?
Karel Čapek, Osvobozené divadlo, motocykl Jawa, první český zvukový film, vysílání českého rozhlasu, Devětsil, rozvoj turismu, stavba Jiráskova mostu… Dvacátá léta 20. století přinesla velký rozkvět ve všech směrech.
Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.
Monografická práce Volkera Mohna je zásadním příspěvkem k fungování nacistického režimu a správy Protektorátu Čechy a Morava a rovněž k chování české společnosti za okupace.
Ve čtyřech částech knihy je podrobně popsáno postavení křesťanů na sklonku Osmanské říše, průběh tragických událostí, k nimž v letech 1914–1923 došlo, stejně jako jejich následky v dalších letech.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“.
Cílem monografie je analýza vnímání a přístupu Velké Británie k problému evropské kolektivní bezpečnosti a k pokusům o její vytvoření v první polovině dvacátých let 20. století.
