Kafkovy Dopisy Mileně prostředkují poznání citových světů dvou výjimečných osobností pražské literární scény. Dopisy, které Kafka mezi lety 1920-1923 psal Mileně Jesenské, vyšly v roce 2001 v Nakladatelství Franze Kafky, v překladu Věry Koubové.
V roce 1924 se v poválečné euforii v taneční restauraci seznámí
servírka Irène a Georges, kulisák pařížských filmových studií.
Zamilují se, vezmou se, narodí se jim děti...
Ve svém třetím a zatím posledním románu Časokryt, přeloženém do několika světových jazyků, v Bulharsku oceněném jako nejlepší román roku, a ověnčeném také prestižní Mezinárodní Bookerovou cenou (2023), využívá Georgi Gospodinov fiktivní postavu Gaust
Harry August, hrdina knihy, má podivuhodnou schopnost: jakmile zemře, vrací se do chvíle svého zrození a prožívá svůj život znovu od začátku, ale se všemi vzpomínkami na to, co už prožil.
Čtvrtý díl románové fresky začíná návratem Karla jako korunovaného římského císaře z Itálie domů. Je pánem podstatné části křesťanského světa a zasahuje do záležitostí církve i jiných panovníků.
Nepraktický mimoň s hlavou kdesi v oblacích. Vypasený prelát s nekonečným apetitem. Takové představy o duchovních má značná část naší společnosti. Ne, že by takoví lidé neexistovali, mezi faráři a farářkami ale najdeme i docela odlišné typy.
Kdesi v moři vybuchla sopka a muminí údolí a jeho okolí je náhle pod vodou. Muminí rodina se sice uchýlí na střechu svého domu, ale je jim jasné, že tady spásu nenajdou...
Před mnoha lety Will Eisner marně hledal nakladatele pro své
revoluční dílo, Smlouvu s Bohem. Komiksový román nakonec
vyšel dosti nenápadně v roce 1978 a až později si získal obrovský věhlas.
Padesátá léta v Československu byla dobou děsivého komunistického teroru, který znejistil mezilidské vztahy. Mnohdy nebylo vůbec jasné, komu lze a komu nelze věřit. Tuto chorobnou atmosféru způsobem zachytila Zdena Salivarová ve svém románu.