Bláznivé léto

V Bláznivém létě se trochu přiblížíme k prvním dílům, v nichž jsme se potýkali s přírodními katastrofami. Opět se zvedne velká voda a tentokrát zaplaví muminí údolí i s domem našich hrdinů. Ti nejdřív vylezou na střechu a poté se přesunou do zvláštního plujícího příbytku, který skrývá nejednu podivnost. Co je to vlastně za plavidlo a co všechno je při jejich plavbě potká?

Divadlo či divadelní prostředí mě nikdy moc nelákalo (tím spíše v knižních příbězích), avšak Tove Jansson mi v této sérii nejednou předvedla, jak skvělou spisovatelkou byla a jak poutavě uměla vyprávět. Bláznivé léto se mi nejen líbilo, ale i bavilo a napínalo.
Ano, začátek je znepokojující (koneckonců z povodní a jiných přírodních katastrof máme obavu všichni), ale když se přes to přehoupneme a pokračujeme v četbě, atmosféra příběhu se odlehčí. Víc prostoru tu dostala i Mimlina dcera a její sestřička malá Mia, na kterou nedám dopustit - naprosto epic postava! A co se týče Šňupálka a jeho početného "potomstva", to bylo taky skvělé, parádně jsem se bavila.

No a jako v každém předchozím díle, i v tomto pátém nám autorka nabídla myšlenky a podněty ke zvážení. Zkrátka pamatovala na všechno a já se spokojeně přesouvám z Bláznivého léta do Čarovné zimy.